Součástí největší numismatické aukce je unikátní dukát z roku 1939, který byl součástí československého zlatého pokladu. Dražen bude jeden z nejvzácnějších dochovaných exemplářů – svatováclavský dukát s certifikátem ČNB. Vyvolávací cena je 5 milionů korun.

Nedávná pozorování vozítka Perseverance zaujala vědce i vesmírné nadšence. Na záběrech pokročilých kamer roveru bylo vidět, jak mohutný prachový ďábel na Marsu pohlcuje menšího během průzkumu kráteru Jezero. Tento jev poskytl vědcům neocenitelné poznatky o vývoji počasí a dynamice atmosféry...

Smrt papeže Františka znovu rozvířila proroctví o posledním papeži a apokalypse. Byl František tím posledním, nebo teprve přijde Petr Římský?

Překvapivá analýza základních kamenů naší planety zpochybňuje dosavadní teorie o původu životadárné vody.

Elementární částice neutrino, jež je klíčová k určení hmotnosti celého vesmíru, je podle nového zjištění vědců lehčí, než se dosud předpokládalo. Váží méně než 0,45 elektronvoltu. Na měření v mezinárodním experimentu KATRIN se podílel tým z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.

Stříbrný lev na červeném poli, který má navic dva ocasy připomínající šroubovnici DNA. Kde se vzal a jak se ocitl na státním znaku?

Je tomu více než 600 let, kdy v roce 1415 vzplál oheň v srdci našeho národa. Dnes si připomene příběh, který se odehrával v Kostnici a zůstal dodnes v paměti našeho národa.

O skutečném místě posledního odpočinku Ježíše Nazaretského se v průběhu let hojně diskutovalo. Nejčastěji se skloňuje dnešní chrám Božího hrobu v Jeruzalémě. Tuto domněnku by mohl potvrdit výzkum archeologů z Univerzity La Sapienza v Římě, který souvisí s tamním nálezem zkamenělých rostlin.

Letos to v Plzni asi bude opravdová jiskra! Když si představíte, co se může stát ve veřejné dopravě, asi vás nenapadne, že by tam měli postavit tramvaj, která je tak dlouhá, že by mohla vyhrát závod s vlakem. A přece se to stalo. Plzeň má nyní nejdelší tramvaj na světě.

Až 51 tun kamene a více než 80 cihel, na nichž se občas zachovalo jméno jejich výrobce nebo stopy psa, který po nich přeběhl. Tvořily impozantní stavbu, jež nemá na Slovensku obdoby. Římský viadukt. Odkryt byl nedaleko Bratislavy.

Pojem hromadné vymírání je v našem kulturním okruhu spojen buď s asteroidem narážejícím před 66 miliony let do Země a následným vymíráním (nejen) dinosaurů, nebo s něčím, co právě probíhá kolem nás a co jsme údajně zavinili my lidé. Ostatní hromadná vymírání nejsou tak zajímavá. Připouštím však, že určitý ohlas má ještě jedno další hromadné vymírání: tím je událost oddělující v geologickém kalendáři Země prvohory od druhohor a došlo k ní před 250 miliony let.

Co archeologové vědí – a nevědí – o pravdě velikonočního příběhu, od místa, kde se nacházejí „lebky“, až po starověké židovské pohřební rituály.

Staroměstský orloj, jedna z nejznámějších pražských památek, prošel v letech 2017–2018 rozsáhlou rekonstrukcí. Ačkoli se zdálo, že o této ikoně už víme vše, opak byl pravdou. Restaurátoři během prací učinili dva nečekané a fascinující objevy, které vrhají nové světlo na historii této unikátní památky.

Dva italští badatelé tvrdí, že pod pyramidami v Gíze objevili 38 000 let staré město. Existuje však pádný důvod k pochybnostem.

Mumie žen nalezené na Sahaře pocházely z unikátní populace. Nikdo neví, proč po tisíce let žila v odloučení od ostatních lidí.

Chetité bojovali s Egypťany a vyplenili Babylon. Vystavěli důmyslná města na území dnešního Turecka i jinde. A potom zmizeli, po tisíce let o nich nikdo nevěděl. Nové objevy dnes obnovují legendu o zapomenuté velmoci.

Ukřižování Ježíše Krista najdete v evangeliích. Líčení se ovšem v detailech liší. Právě Velikonoce jsou s těmito událostmi spojeny. Jsou to nejvýznamnější svátky pro křesťany. Informace o tom všem čerpáme z Bible. Ovšem je dobré vědět, že o tom píše i římský senátor. A ten křesťany zrovna nemusel.

Čím blíž k současnosti to vypadá, že skoro všechny důležité objevy už byly objeveny. Jen skoro. Teď italští archeologové v Neapoli objevili hrobku jednoho z gladiátorů, která ležela ukryta před zraky lidí celých 2000 let.

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) dnes v noci schválili přelomovou dohodu o společném postupu při řešení pandemií, informovala agentura AFP. Dohoda, k jejímuž uzavření dala podnět nákaza covidu-19, se rodila se přes tři roky. Má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakci na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru. Aby smlouva vstoupila v platnost, musí ji v květnu schválit členské státy WHO.

Ulicemi pochodovaly šiky chlapců a dívek ve svazáckých košilích, nad hlavami jim vlály rudé prapory. Pod okny domů hřměly budovatelské písně, doprovázené skandováním hesel o zářné budoucnosti. Ale i tehdejší doba měla svoje subkultury, které žily svým vlastním životem, a platily za to vysokou cenu.